Petr Bílý pracuje v IT společnosti Whitesoft. Kromě toho se však zajímá o letectví. Rekonstrukce kokpitů, o nichž se chystá přednášet i na Barcampu, je činnost, které se věnuje již řadu let. “Je to jeden z mála bezpečných způsobů, jak si doopravdy a levně zalétat.”
Petře, proč ses rozhodl přednášet na Barcampu?
Projekt rekonstrukce kokpitu DC-9 je zajímavost v mnoha směrech. Ať již ze světa zábavy, techniky, dobrodružství či touhy vyzkoušet si sám letadlo pilotovat.
Jak ses vůbec k létání dostal?
Před mnoha lety jsem u kamaráda na zdi viděl podivnou mapu, která byla plná čar. Byla to mapa letecká a mě začalo zajímat, jak to vlastně ve vzduchu funguje. Pomalými kroky jsem se naučil létat na simulátoru – Microsoft Flight Simulator. Potom jsem se přihlásil do virtuálního světa letectví, kde jsou kromě pilotů i řídící letového provozu.
To se mi tak zalíbilo, že jsem zatoužil vyletět do oblak. Naučil jsem se létat s mnoha malými sportovními letadly. Pak přišla další touha. Stát se dopravním pilotem. Jenže můj rodinný život by asi nešel skloubit s profesí pilota dopravního letadla. Na dopravní letadlo jsem neměl, tak jsem se rozhodl pro stavbu velmi věrohodného dopravního simulátoru.
Kdy a jak ses pustil do první rekonstrukce?
Přesné datum je na našich stránkách www.dc-9.eu, kde se dozvíte o celém našem projektu mnohem více. Ale první rekonstrukce proběhla někdy v červnu 2013. Před tím jsem si postavil takový hezký malý simulátor doma v kotelně. Ale ten se letadlu moc nepodobal.
Co to vlastně s sebou nese? Jsou nějaké překážky, ať už praktické či legislativní?
Rozhodl jsem se jít unikátní cestou. Mnoho lidí, kteří přestavují letadla, na simulátor otevřou přístroje a vloží do nich krokový motor, který ovládají z počítače. Já jsem chtěl, aby funkcionalita přístrojů zůstala zachována. Tak jsem začal simulovat prostředí, ve kterém se přístroje nacházely. Tedy simuluji tlak/podtlak ve výšce, kde letadlo letí, simuluji elektrickou kapacitu, kterou se měřil stav paliva v nádrži. Simuluji magnetický pól země pro kompas, atp. Překážkou jsou nedostatečné znalosti jak přístroje fungovaly a jak nasimulovat prostředí tak, aby přístroje opět ukazovaly přesně to, co mají. Takže mnoho věcí musíme vymyslet, otestovat, vytvořit, předělat. Někdy i mnohokrát, než jsme s výsledkem spokojeni. S tímto nelehkým úkolem mi pomáhá odborník ve svém oboru – mechanik leteckých simulátorů Jindřich Machalínek
Může se do takové práce pustit každý?
Určitě může. Každý, kdo má znalosti o létání a trochu i programátorské zkušenosti.
A přesně o tom se chystáš hovořit na přednášce. Je pro ni zapotřebí nějakých základních znalostí?
Přednáška bude určena pro laickou veřejnost. Přestože v sobě ponese několik technických prvků, pokusím se ji udělat přístupnou komukoliv. Uvidíte hodně fotografií, nějaká videa a pak budu hodně povídat.
Je přednáška spíše praktická nebo teoretická?
Vlastní kokpit není možné přinést, ale určitě přinesu na ukázku nějaké části letounu, které jsme předělávali. Zbytek budou fotky a videa.
Co Tvoje přednáška posluchačům přinese?
Pohled do světa simulovaného letectví a dokonce i do světa řízení letového provozu.
A proč by měla zrovna Tvoje přednáška zaznít?
Je to zajímavost, která svým charakterem neexistuje jinde ve světě. Češi by se měli dozvědět o tom, co se v ČR vyvíjí.
Děkuji, Petře, za odpovědi.
Pro Petrovu přednášku můžete hlasovat ještě do čtvrtka na tomto odkaze. Těšíme se na viděnou v Plzni!